Sucho, že by se dalo krájet - bude líp?

Na rok 2018 kdejaký chovatel asi jen tak nezapomene. Kde kdo na začátku tohoto roku nemohl tušit, jak teplé a suché počasí s nedostatkem srážek zkomplikuje vytvoření zásob krmiva, sena na zimní období.

Téma, o kterém asi není nutné se příliš rozepisovat. Většina z nás na tuto sezónu v dobrém vzpomínat nebude. Donutila nás víc než dříve se zabývat a zamyslet se nad stavem našeho hospodaření a ukázat na negativní činnost.

Na straně druhé se ale málo, ne-li vůbec mluví nejen v médiích o tom, že sucha byla, jsou a budou. Níže je pár zaznamenaných suchých let, celý článek z webu Meteo Aktuality je zde.

Jistě se od těch dob změnil způsob jakým člověk žije, ale také jakým hospodaří. Přesto je sucho součástí cyklů, které nás provází.

Sucho 1534

Jarní období tohoto roku bylo suché a teploty odpovídající letnímu období začaly již před polovinou dubna s trváním do konce května. Některé prameny uvádějí výskyt suchého počasí již v březnu též s výskytem vysokých teplot. Po tříměsíčním suchu bylo možno přejít Vltavu, nízké vodní stavy uvádějí prameny i na Labi. I ve Slezsku bylo léto suché a horké. Letní teploty trvaly podle nejen tamních pramenů od 15. dubna do 3. září. V tomto období vyschly potoky a mlýny nemohly mlít.

Sucho 1536

Léto bylo tohoto roku suché a hovořilo se o nízkých vodních stavech na Labi. V lesích se vyskytovaly časté požáry. Suché počasí mělo za následek vyschlé studny a potoky, časté požáry měly trvat až do Vánoc. Na Moravě, zejména na jihovýchodě, panovalo teplé a suché počasí až do 24. listopadu.

Sucho 1540

Začátek se uvádí opět v jarním období a to pro jižní a jihovýchodní Moravu. Srážkově chudé počasí panovalo od března. V květnu podle některých záznamů v oblasti nemělo vůbec pršet. To vyvolalo velmi významné sucho, které bylo značně umocněno pokračujícím suchým počasím i v létě. Opět panoval nedostatek vody, požáry porostů, včetně lesů. Vyschly mnohé vodní toky a voda v řece Odře byla zelená. Sucho panovalo i v sousedním Polsku, kde se k Wroclavi váže záznam o nedostatku potravin, suchu a nesnesitelném horku.

Sucho 1590

Suché bylo zejména léto tohoto roku. Dlouhé období bez deště stojí v jedněch pramenech, jiné upřesňují, že šlo o období od 3. června do 10. září bez výskytu deště a to pro oblast Slaného. Podobné informace pocházejí z dalších míst naší země, kdy je období bez srážek nebo téměř bez srážek různě dlouhé. Na Litoměřicku byla půda suchá na prach, i podzim zde byl suchý a deště se podle pramenu ibidem objevily jen dne 28. a 29.10. Další prameny hovoří o příšerném horku po celý rok a o častých požárech. V létě bylo tak málo vody v řece Odře, že ji bylo možno na několika místech přejít.

Sucho 1616

Sucho v tomto roce bylo výjimečné a započalo již v dubnu. Například ve Varnsdorfu nepršelo od 31. března až do 29. září. Ve Fulneku bylo velmi sucho od 19. dubna dokonce až do Vánoc. V květnu vypukl v Praze požár vlivem velkého sucha. Velké horko, vysychající vodní toky a páchnoucí Vltavu v Praze uvádějí další prameny. Podobné je to i v případě pramenů z dalších oblastí naší země. Obnažen byl při tomto suchu také tzv. hladový kámen v Děčíně. Sucho je potvrzeno též některými prameny ze sousedních zemí.

Sucho 1718-1719

Za přibližně 100 let došlo k další významné suché epizodě. Na Klatovsku uhynul rybí potěr vlivem vyschnutí rybníků. Na Velvarsku podle tamního pramene byl rok velmi suchý a důsledkem byla velká neúroda, kdy nic nerostlo. Na Břeclavsku vyschla krátce dokonce i řeka Dyje. Podobné zmínky o velkém suchu, které nikdo nepamatuje, uvádějí další prameny zejména z jižní Moravy. Podobné to bylo u našich sousedů. Sucho se přeneslo do následujícího roku, který byl též velmi suchý a horký, což již započaté sucho umocnilo. V některých oblastech se toho roku konala tzv. prosebná procesí za déšť.

Sucho 1726

V Praze nepršelo dle dokumentárních zdrojů od 9. května po dobu asi 5 týdnů, kdy vše vyprahlo. Důsledkem byly velké škody v zemědělství. Opět se konala v některých oblastech prosebná procesí za déšť. V severozápadních Čechách podle záznamů pršelo jen krátce kolem 17. července, ale následně přišlo velké sucho a také horko, trvající do září. Na Šumavě nepršelo od roztátí sněhu do 10. srpna. Podobné to bylo i na dalších místech naší země a sucho se dotklo zajisté i sousedních zemí, což ovšem není hlavní náplní tohoto článku.

Sucho 1746

Velké sucho ukazuje též značka na kameni v Děčíně. Na Chrudimsku jsou záznamy bylo velmi suché celé léto. V Praze vyschla Vltava a bylo možno ji přejít po okraji suchou nohou. Velké sucho, vyschlé vodní toky a další vodní zdroje s důsledkem neúrody byly záležitostí též Moravy. Například v Moravičanech nepršelo od 10. dubna do 28. září. A sucho bylo i jinde v Evropě, nejen u našich sousedů.

Sucho 1790

V oblasti Ralska nepršelo dle záznamu od 17. března do 21. května. To se vyskytl slabý déšť při bouřce, který ani nesmyl prach. Déšť při další bouřce 28. května byl následován podle záznamu vydatnějším deštěm kolem 11. června, ale vegetaci příliš nepomohl. Sucho poté pokračovalo do 9. července. Pramen hovoří o horké poslední dekádě července, sucho poté trvalo do 23. srpna. Na Chrudimsku vyschly řeky, vlivem sucha. Nepršelo zde podle záznamu od začátku dubna. V Telči bylo sucho na jaře, pramen hovoří i o výskytu vysokých teplot. Po krátkém zlepšení se sucho vrátilo v létě a pokračovalo i na podzim. V Drahotuších byly velké problémy s vodou při hašení požáru, protože nebyla voda v řekách. Sucho bylo hlášeno i z dalších oblastí nejen Moravy, ale například i z Plzeňska. Sucho bylo též například v Přerově, kde po roztátí sněhu pršelo poté až 26. června. Okolo 15. srpna uschly listy na stromech jako v listopadu. I toto sucho je vyznačeno na kameni v Děčíně.