Ovčí vlna

Ovce. Provázejí nás značnou část naší historie. I v dnešní době najdeme na této planetě místa, kde jsou ukazatelem majetku a bohatsví, stejně jako v Evropě je to třeba značka automobilu.

Ruční zpracování ovčí vlny je jednou z nejstarších lidských dovedností. Výrobu tkanin lidé znali již v mladší době kamenné, do vlněných látek se oblékali obyvatelé orientálních říší, staří Řekové i Římané, jak chudí, tak bohatí. Vlna přežila i průmyslovou revoluci a je v podstatě dodnes nositelem značky nejvyšší kvality. Dá se říci, že vlna je tak úžasný přírodní materiál, že řadu jejích skvělých vlastností se dosud nepodařilo uměle napodobit.

Chemickým složením je vlna rohovina (keratin), což je druh proteinu. Další vlastnosti vlny, jako pružnost a hygroskopičnost, jsou dány důmyslnou vnitřní stavbou jejích vláken. Pro lepší představu - vlněné vlákno lze 20000x přehnout bez toho, aby došlo k jeho poškození. U hedvábí je to 1800x, pro umělé hedvábí je to pouze 75x. Hygroskopičnost je schopnost pojmout určité množství vlhkosti a u vlny je ve srovnání s jinými materiály mimořádná. Vlna je schopná vázat až 40% vody (bavlna 8%, syntetické vlákno méně než 3%).

Ovčí vlna má v sobě velký podíl lanolinu, ten při doteku pociťujeme jako mastnotu. Výhodou lanolinu je jeho vysoká izolační schopnost a voděodolnost. Uchováme-li určitý podíl lanolinu ve vlně i po vyprání, bude mít vlna samočisticí schopnost = např. vlněný svetr nemusíme často prát, stačí při mírném dešti na chvilku nachytat vláhu a vyklepat jako koberec.

Vlna podrží právě takové množství tepla, jaké naše tělo jako tepelný zdroj v danou chvíli potřebuje. Dá se říci, že v zimě vyrovnává tepelný rozdíl a zahřívá, v létě vyrovnává tepelný rozdíl a chladí. Tato zkušenost se týká obkladů, přikrývek, podložek do postelí nikoli silných pletených svetrů do parných letních dnů.

                                                  Zdroj textu: Vzdělávací materiál - LIDOVÁ ŘEMESLA - Zpracování ovčí vlny

Nejčastější plemena ovcí využívaná pro vlnařský průmys

Merinolandchaf ML (württemberg)

Toto plemeno vzniklo v 18. století zkřížením jihoněmeckého plemene s francouzským a španělským plemenem merino (Breeds of Livestock, 2002). Merinolandschaf (Obr. 20) je plemeno s jemnou bílou vlnou, sortiment A/AB-B, s kombinovanou vlnařsko-masnou užitkovostí (Horák F., a kol., 2014). U bahnic se průměrná stříž potní vlny pohybuje okolo 5 kg, u beranů až 7 kg, s výtěžností 50 - 55 % (Horák F., a kol., 2004). U tohoto plemene se taky potvrdila pozitivní korelace mezi živou hmotností a produkcí vlny, a vlna je na jednotlivých tělesných partiích velmi vyrovnaná (Horák F., a kol., 2014).

Merino M

Toto plemeno bylo vyšlechtěno přímou selekcí za přispění zahraničních merinových plemen (Obr. 21). Vlna bílá, sortiment A/B - B, rouno uzavřené, kombinovaný užitkový typ (Horák F., a kol., 2004). Ovce se stříhají jednou ročně, produkce vlny je u bahnic 5 kg, u beranů 8 kg s výtěžností 50 % (Horák F., a kol., 1999).

Romney K (kent)

Anglické polojemnovlnné, dlouhovlnné plemeno s kombinovanou vlnařsko-masnou užitkovostí (Obr. 22). Vlna bílá, sortiment B/C - C/D (Horák F., a kol., 2005). Roční stříž potní vlny se u bahnic pohybuje v rozmezí 4,5 - 5,5 kg a u beranů 5,5 - 7,0 kg, s výtěžností 55 - 60 % (Horák F., a kol., 2004).

Suffolk SF

Toto plemeno bylo vyšlechtěno v Anglii a patří mezi masná plemena (Obr. 23). Vlna je polojemná, bílá, sortiment B - C (Horák F., a kol., 1999). Roční střiž potní vlny bahnic je 3,5 - 4,5 kg, beranů 4,5 - 5,5 kg. S výtěžností 50 - 55 %. Rouno je přiměřeněhusté, polouzavřené s ojedinělým výskytem černého vlnovlasu (Horák F., a kol., 2006).

Texel T

Toto plemeno pochází z Holandska, konkrétně jeho ostrova Texel. Je to typické masné plemeno (Horák F., a kol., 1999) (Obr. 24). Vlna je bílá se střední jemností, sortiment B/C - C/D, s výtěžností 60 - 65 %. Stříž potní vlny dosahuje u bahnic 3,5 - 4,5 kg, u beranů 4,5 - 6,0 kg. Rouno je uzavřené, na celém povrchu vyrovnané, bez pigmentace (Horák F., a kol., 2005).

Zušlechtěná valaška ZV

Je to plemeno československého původu s kombinovanou užitkovostí maso-mléko-vlna (Horák F., a kol., 2004) (Obr. 25). Průběh zušlechťování valašek za použití plemen texel, lincoln a leicester se hodnotil zejména z hlediska složení rouna a produkce vlny, kdy křížencům se produkce zvýšila a také se zlepšila vyrovnanost (Čapistrák A., a kol., 1990). Vlna polojemnovlnná až polohrubovlnná, bílá, sortiment CD - DE a stříhají se dvakrát do roka (Horák F., a kol., 1999). Průměrná roční stříž potní vlny bahnic 3,0 - 3,5 kg, beranů4,5 - 5,5 kg, s výtěžností 60 - 65 % (Horák F., a kol., 2004).

Cigája C

Toto plemeno pochází z Balkánského poloostrova a patří k nejstarším kulturním plemenům. V rámci plemene se chovají dva druhy a u nás se chová typ druhý, označovaný jako černohubka (Obr. 26). Sortiment vlny C - C/D, roční stříž bahnic dosahuje 3 - 3,5 kg, beranů 4 - 5,5 kg, s výtěžností 55 - 65 % (Horák F., a kol., 2004).

Zwartbles ZW

Toto plemeno bylo vyšlechtěno v Nizozemsku za přispění plemene texel a ovce fríské (Obr. 27). Základní zbarvení rouna je tmavě hnědé (Horák F., a kol., 1999), vlna smíšená, sortiment B/C - C/D, roční stříž bahnic 3 - 3,5 kg, beranů 3,5 - 5 kg a výtěžnost 55 - 60 % (Horák F., a kol., 2004

Střiž a třídění ovčí vlny

Stříž a třídění vlny

Na střiž je ovce potřeba připravit. Příprava spočívá v tom, že vlnu zbavíme přebytečných a cizích těles. Před střiží by pak ovce neměly 3 - 4 dny zmoknout. Stříhají se na lačno, v suchém a čistém prostředí (Horák F., a kol., 2004). Počet střiží závisí na charakteru a délce rouna. Ovce merinové se stříhají jednou ročně. U ovcí s delší roční vlnou (10 - 12 cm) se doporučují 2 i 3 a více střiží za rok. Pro stříhání se požaduje přirozená délka 6,5 cm (Horák F., a kol., 2012). Termín střiže je ovlivněn kvalitou rouna, pohlavím a technologií chovu. Berani by se měli stříhat 4 - 6 týdnů před připouštěním, bahnice, zejména při jarním bahnění, po porodu. Při zimním bahnění by se měly stříhat nejpozději měsíc před porodem. Jehňata by se měla stříhat v době, kdy jejich vlna dosáhne délky min. 1,5 cm pro zachování kvalitní kožešnické suroviny (Horák F., a kol., 2012).

Třídění vlny

Třídění vlny se provádí tak, že se z rouna odstraní hrubé nečistoty, zbytky nevypratelné barvy a defektní vlna. Krátkou vlnu z břicha odděluje střihač. Jedno z kritérií pro třídění je barva, rozlišujeme vlnu bílou a barevnou. Dále by se měla oddělit vlna kratší jak 6,5 cm, získaná například při střiži 2x ročně. Samostatnou neprodejnou skupinou je vlna označená nevypratelnou barvou (značkou), zakrmená vlna (s velkým množstvím rostlinných zbytků) a nadměrně znečištěná (kaštany) (Stříhání ovcí, 2016).

Jaký je cyklus ovčí vlny a jaký je dopad výrobků z ovčí vlny na životní prostředí?

Ovčí vlna je přírodní produkt, který přirozeně po každé střiži dorůstá na ovcích. Střiž je dle plemen 1x až 2x ročně.

Vzhledem k tomu, že současně s ovčí vlnou je ovce zdrojem lanolinu, mléka a masa je podílový enviromentální dopad emisí CO2 velmi nízký.

Ovčí vlna má oproti jiným vláknům velmi málo negativního vlivu na životní prostředí.

Výzkumy ukazují, že výrobky z ovčí vlny nevyžadují tak časté praní jako jiná vlákna.

Praní se provádí na nízké teploty do 40°C, používají se k přírodě šetrné přírodní produkty.

Kvalitní vlněné oděvy vydrží velmi dlouhou dobu a jsou také často prodány, nebo darovány pro druhé i třetí použití.

Vlněné oděvy se dají recyklovat do nové příze.

Jako přírodní vlákno vlna snadno biodegraduje v půdě, nepoškozuje vodní zdroje

Stříhání ovcí, kdy, kde a jak..

Zdomácnění ovcí se uskutečnilo asi 9 tisíc let před naším letopočtem. Původně byly ovce šlechtěny hlavně na produkci vlny. V dnešní době nalezneme velké množství plemen od dojných, kombinovaných, kožichových a kožešinových po masná a vlnařská. V tomto článku nás budou zajímat hlavně plemena vlnařská a jejich produkce vlny.

Nejznámější vlnařským plemenem je merino. Toto plemeno se dlouhodobě šlechtilo na produkci kvalitní potní vlny sortimentu nejvyšší kvality. Plodnost ovcí se pohybuje od 100 - 170 %. Plemeno se vyznačuje středním tělesným rámcem. Roční střiž beranů může být až 12 kg, u ovcí kolem 6 kg. Jestliže je plemeno chováno pro produkci vlny, mohou se provádět i dvě střiže do roka. Výtěžnost čisté vlny (% vyjádřený podíl z hmotnosti čisté vlny a vlny potní) se pohybuje okolo 50 %. V ČR má merino klesající tendenci vzhledem k nízké výkupní ceně vlny.

Kdy?

U termínu stříhání ovcí je to velmi rozmanité. Každý chovatel stříhá v jiném termínu. Záleží na podmínkách chovu, chovateli, dostatku času, ale i na konečném využití vlny. Ovce lze stříhat na konci léta po pastě. Po této střiži bude vlna čistá a kvalitní. Druhou variantou je termín před koncem zimy, než začne pastva.

Kde?

Během střiže je důležité zajistit vhodné podmínky jak pro zvíře, tak pro střihače. Důležité je myslet na to, že stříhání ovcí je fyzicky náročné. Stříhat by se mělo v suchém a čistém prostředí, bez průvanu. Připraven by měl být dostatečný zdroj elektřiny (při využití strojku) a vhodná podložka pro zvíře (např. koberec). Po ruce je dobré mít vždy dezinfekci a více pomocníků, které napomáhají s odchytem ovcí.

Jak?

Stříhat ovce lze za pomocí elektrického strojku nebo v případě malých stád střihačskými nůžkami (poměrně zdlouhavé). Střiž rozdělujeme na dva způsoby provádění. První je tzv. australský, kdy střihač stříhá zvíře na podložce a má ji fixovanou mezi nohy. Druhý způsob je tzv. středoevropský, kde se stříhá zvíře na lavici.

Ovčí vlna - co je dobré vědět

Vlna se rozděluje na vlnu potní (nezpracovaná vlna) a vlnu čistou (již vlna zpracovaná, zbavená nečistot).

Dále lze vlnu dělit na pravou, nepravou a smíšenou. Na základě tohoto dělení je nutné znát typy chlupů.

Typy chlupů:

• 1) vlnovlasy - vlnovlasy, které tvoří podsadu, vyznačují se střední jemností do 40 μm, mají výrazné obloučkování, u plemene merino, vlnovlasy vytvářejí podsadu u merinových ovcí, vlna se označuje jako PRAVÁ

• 2) polopesíky - jemnost se pohybuje do 50 μm, plemena šumavka a valaška (dlouhovlnné ovce), polopesíky tvoří tzv. NEPRAVOU vlnou

• 3) pesíky - jemnost až 150 μm, pesíky spolu polopesíky vytváří vlnu SMÍŠENOU

Co ovlivňuje kvalitu vlny? Plemeno, pohlaví, termín střiže, způsob střiže, věk, výživa a krmení, ustájení, průběh počasí, zdravotní stav, ošetřování.

Lanolin - Ovčí vlna se vyznačuje velkým množstvím lanolinu, což je produkt kožních žláz. Lanolin zajišťuje vysokou izolační schopnost a voděodolnost. Přítomnost lanolinu poznáte podle doteku, kdy pociťujete mastnotu.

Sortiment vlny - U kvalitní vlny se provádí hodnocení a zařazení do jednotlivých tříd - stanovuje se sortiment. Na základě sortimentu je vlna dělena do 15 tříd. Třídy jsou od AAAAA po F. Sortiment vlny se stanovuje na základě vlastností vlny. Nejdůležitější v tomto případě je jemnost vlny a počet obloučků (také obloučkovitost).

Jemnost: stanovena na základě průměru vlnovlasu

Obloučkovitost: počet a tvar obloučků na 1 cm skutečné délky vlnovlasu

Zdroj textu: https://www.agropress.cz/co-je-dobre-vedet-o-vlne/